Finanční data si chráníme nejvíce
Množství a škála dat, která o sobě poskytujeme dalším stranám, s různou dávkou dobrovolnosti či vědomosti, se neustále rozšiřuje. Za nejcitlivější považujeme data týkající se financí. Chránit informace o kreditní kartě a bankovním účtu, tedy výše zůstatku a pohyby na účtu, je důležité pro 77 % Čechů. Ovšem data umožňující přístup k bankovnímu účtu vyžadují vysoký stupeň ochrany jen podle dvou třetin dotázaných (69 %). Třetina si své přihlašovací údaje hlídá méně. Pro čtvrtinu Čechů (26 %) jsou velmi citlivé informace o jejich příjmu.
Právě tyto druhy dat sdílejí lidé především s finančními institucemi, ke kterým chovají důvěru. „Finanční instituce používají data svých zákazníků k osobnějšímu nastavení služeb na míru. Například inkasní agentura je dlužníkovi dlouhodobým partnerem zejména při řešení vysokých závazků. I my se proto snažíme získat důvěru dlužníků citlivým a bezpečným zacházením s jejich daty. To nám umožňuje individuálnější přístup při řešení jejich konkrétních potřeb nebo potíží,“ vysvětluje Vladimír Vachel z inkasní agentury EOS KSI.
Zdraví a soukromí nepovažujeme za citlivé
Oproti informacím o osobních financích, data o zdraví považuje za nutné chránit jen necelá čtvrtina Čechů (23 %), přestože se v posledním roce jedná o zvlášť diskutované téma. Za důležité nepovažují ani chránit své osobní informace, opatrně s nimi zachází jen každý pátý (21 %). Data o poloze a data z GPS jsou citlivá pro 18 % dotázaných. Prostřednictvím nejrůznějších aplikací tak lidé sdílí svůj pohyb se členy rodiny, s přáteli, nevědomky ale často i s dalšími třetími stranami. Sledování osob je dnes možné i přes mobilní operátory nebo pohyby na kartě. Své fotografie zabezpečuje jen každý sedmý uživatel internetu (14 %), ostatní je před možným zneužitím například na sociálních sítích prakticky nechrání.
Žebříček nejcitlivějších dat se příliš neliší ani v mezinárodním měřítku. „Češi přistupují k datům a jejich ochraně podobně jako většina Evropy. Finanční data jsou všeobecně považována za aktivum, které stojí za to chránit proti jejich zneužití před nesolidními společnostmi. Západní Evropané jsou v tomto směru o něco méně opatrní než Američané nebo Rusové. Stejně tak dnes vysoce citlivé zdravotní informace nejsou téměř nikde považovány za zvlášť hodny ochrany, s výjimkou spotřebitelů ve Švýcarsku a Německu, kde si více uvědomují i tento problém,“ doplňuje Vachel.
O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?
Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.
