Loni státní rozpočet ke konci září hospodařil s přebytkem zhruba 16,8 miliardy korun. „Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech,“ konstatoval Kovanda.
Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013, připomenul Kovanda. Tyto peníze letos chybí. Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020. „S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na předfinancování, přičemž meziročně toto navýšení převyšuje 18 miliard korun, a činí tak takřka 30 procent. Po očištění o vliv evropských peněz je letošní zářijový schodek o přibližně čtrnáct miliard korun hlubší než podobně očištěný výsledek za prvních devět měsíců loňského roku,“ řekl Kovanda.
Meziročně stát na daních a odvodech vybírá o 7,1 procenta více než loni, což odpovídá zhruba 66 miliardám korun. Jedná se o zlepšení oproti plnění z konce srpna, kdy meziroční navýšení příjmu rozpočtu z daní a odvodů činilo 6,3 procenta. Podle Kovandy je ovšem stále patrný tlak citelného loňského plošného přidávání státním zaměstnancům a také tlak navyšování důchodů. „Navýšení rozpočtových výdajů je za prvních devět měsíců roku meziročně bezmála dvanáctiprocentní, zatímco vláda za celý rok počítá s navýšením jen o zhruba devět procent,“ doplnil Kovanda s tím, že navíc zatím za plánem zaostává inkaso DPH. Vláda počítá, že za letošek vybere na DPH o bezmála sedm procent více peněz než loni, avšak za období od ledna do září vybrala na této dani meziročně pouze o necelých pět procent více. Důvodem je zčásti horší makroekonomický výkon, než s jakým vláda počítala.
V druhé polovině je roku je třeba „tradičně“ počítat s dalším zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu, dodal Kovanda. „Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy ,se vejde´ do rozpočtovaného schodku 40 miliard,“ uzavřel Kovanda.
